Jste zde

Řízená divočina

Základními požadavky pro zpracování koncepce této zahrady bylo

-vytvořit zahradu na naše podmínky neobvyklou, nepatrně divokou, se spoustou travin, upřednostnit jemnou hru zelených tónů před okázalou pestrostí květů

- zavést minimální rozlohu tradičního často koseného trávníku

- v určitém bodě zahrnout do koncepce menhiry jako reminiscenci hlubokého zážitku při návštěvě Normandie.....

Vizualizace zachycují nejprve časné jaro, pak léto a podzim

....

Hrubá terénní modulace byla již vytvořena a zahrnovala rozterasování původního svažitého terénu pomocí gabionů. Cílem projektu bylo navázat na tyto již provedené terénní modulace, přičemž s jemnou terénní modulací se převážně nepočítá.

 

V průběhu navrhování byla vytvořena

 

a) koncepce pro předjarní a časně jarní období, zahrnující v zimě a časně na jaře kvetoucí keře a cibuloviny a

 

b) koncepce peren fungující pro zbytek vegetačního období, kdy požadavek na málo okázalou barevnost bude splněn tehdy, budeme-li šetřit s kvetoucími rostlinami, a začneme si všímat také rostlin odkvétajících a vytvářejících např. zajímavé semeníky, za daných okolností stejně cenné jako květenství

 

Z jiného pohledu lze tuto zahradu vnímat jako zahradu 8 elementů, z nichž jeden každý prostupuje napříč celou zahradu a vytváří svůj specifický účinek :

 

1) gabiony a hraniční zdi jako tvrdé prvky nejen žádoucím způsobem rozčleňující opticky vnitřní prostor, a sloužící jako opěrné zdivo pro zachycení mnohatunové hmoty vzniklé terénními modulacemi, popř. sloužící pro zajištění soukromí uvnitř zahrady, ale sloužící i jako displeje, na kterých lze zobrazovat (prezentovat) aktuálně se projevující architektonické (strukturálně významné) rostliny.

 

2) Průstupové pozemní komunikace, ať již zpevněné nebo charakteru nášlapů. Nášlapy jsou např. ze svrčovecké droby a jsou kladeny přímo do rostlého terénu (ne do štěrkového ani pískového lože!!!!) tak, aby lícovaly zároveň se (slehlým) terénem a nepřekážely při sekání.

 

3) Reminiscence travních ploch podél průstupových komunikací z důvodu pohodlného pohybu napříč zahradou a zabránění klaustrofobickému efektu ve vrcholném létě, kdy strukturální rostliny dosahují nejvýznamnějších rozměrů. Díky nášlapům v těchto travních plochách nebude mít případný sešlap travních ploch esteticky nevhodný dopad.

 

4) Kosterní dřeviny - zvolena zajímavá dřevina původem z jižní polokoule Nothofagus antarctica (pabuk antarktický), velmi pomalu rostoucí, nedosahující pro nepříliš velký prostor fatálních finálních rozměrů a velmi subtilní jak na habitu (celkovém obrysu), tak v textuře (jemné větvoví a zvláštně zvlněné drobné olistění). V našich podmínkách plně odolný.

 

5) Stálezelený (celoročně) rámec, vytvářený nejen stálezelenými keři jako je Buxus sempervirens, ale i polostálezelenou Lonicera fragrantissima, kvetoucí a vonící téměř po celou zimu s možností použití do zimních interiérových dekorací. Dále do stálezeleného rámce náleží stálezelená perena Yucca filamentosa, vytvářející napohled ostře řezané, ale ve skutečnosti měkké ježaté body v přední zahradě, která obklopena další de facto stálezelenou rostlinou travinou Deschampsia cespitosa vytváří dramatický kontrast strukturální mohutnosti a subtilnosti.

Ke stálezelenkám patří i perfektní celoročně zelená kapradina polystichum polyblepharum nebo Polystichum setiferum.

O stálezeleném či polostálezeleném efektu (mají zelené olistění téměř po celý rok) můžeme hovořit i v případě další pěkné traviny Carex muskingumensis, připomínající jemňoučké malé palmičky, a v případě různých použitých druhů pryšců (Euphorbia).

 

Ostatní použité v projektu druhy dřevin a peren přinášejí přechodný efekt pouze pro středoevropské vegetační období.

 

6) Dalším elementem zahrady jsou opadavé keře (Viburnum x bodnatensee, Lonice fragrantissima, Corylopsis pauciflora přinášející efekt kvetení převážně v zimním, předjarním a časně jarním období, kdy na pereny ještě není spoleh a cibuloviny by vytvářely samy o sobě příliš subtilní a plochý efekt.

 

7) Sedmým elementem jsou pereny, nakvétající od vrcholu jara do vrcholu léta. Jak již bylo řečeno, jedním z požadavků zadání byla neokázalá, jemná barevnost. Proto jsme s barvami šetřili. Pokud by se snad z vizualizací zdálo, že celkový dojem je po stránce barev málo klidný, je třeba si uvědomit, že pereny mají značně omezenou dobu kvetení (2,3,4 týdny, málokterá víc), pak už začne intenzita květů slábnout, jak začínají květenství pomalu dozrávat v semeníky a ty mají rovněž za úkol hrát roli ve výsledné kompozici vrcholného léta a plně ji přejmout s podzimem tak, aby správně zvolené strukturální rostliny podržely efekt a zůstaly pěkně stát navzdory nepřízni počasí i přes celou zimu. Takto vystavené větrům, dešťům, mrazům přinášejí další, v našich zahradách netradiční efekt kývavši se ve větru, posety kapičkami rosy či mlhy nebo pokryty jinovatkou jako filigránským zimním rouchem. Tak mohou lidé, kteří pochopí, že přehnaná uklízivost v zahradě je někdy spíše na škodu, sledovat další roční proměny svojí zahrady, zanechané přes zimu v přirozeném stavu. Před jarem se pereny posečou motorovou kosou a zahrada je připravená pro výskyt koberců jarních cibulovin.

Pereny jsou použity jak strukturální, zobrazující se na pozadí vertikálních prvků zahrady jako na displeji, tak výplňové, plížící se mezi těmi prvními a vyplňujícími vhodně mezery mezi nimi.

Zelený efekt vytváří přiměřené množství druhů peren okrasných listem, mezi nimiž je i několik druhů opadavých kapradin (Matteuccia struthiopteris zamýšlená k přirozenému šíření v spodním traktu zahrady, Osmunda regalis), dále osvědčený šedolistý druh hosty (Hosta Krossa Regal).

 

8) Konečně osmým elementem jsou již zmiňované cibuloviny, vytvářející pro oko, dychtící po zimě po troše barevnosti, krásné nizoučké tapiserie, tím pěknější, čím je zahrada starší a cibuloviny nerušené a správně pěstované.

 

 

Uvedeným způsobem použití 8 elementů bylo dosaženo kýžené řízené divokosti: zahrada JE sice divoká, ale jen naoko. Ve skutečnosti tu panuje velmi přísný řád, zavedený dokonalým naplánováním. V rámci tohoto řádu je možnost i svým způsobem uvnitř osazovacího plánu (tj. z rostlin vyjmenovaných v osazovacím plánu) využít sukcese, neboli vývoj a změny ve složení společenstev v našem mikroekosystému, tedy lze tolerovat do určité míry vysemeňování neinvazivních druhů, čímž se dosáhne ještě náhodnějšího a tudíž přirozenějšího zastoupení a rozmístění jednotlivých druhů rostlin.