Jste zde

Inspirace Středomořím : sluncem políbená

Hlavním úkolem návrhu rekonstrukce sadových úprav bylo výrazným způsobem 1) pozvednout strukturální rámec zahrady 2) vnést větší sezonní zajímavost: rašení, kvetení, návštěvnost motýlů, pohyb ohýbajících se stvolů travin a tenkých větévek v nejmenším vánku, zvukový efekt padající vody 3) vnést sofistikovanější barevnost během vegetační sezony.....

..... 4) přinést do zahrady přechodný efekt delikátních vůní ať už při kvetení jistých rostlin nebo při namátkovém doteku během procházení zahradou 5) tematicky doladit koncepci zahrady jako reminiscenci Středomoří, což přináší výhodu hlavně z pohledu čím dále více v naší zemi kolísajících srážek co do pravidelnosti i co do množství. Pak dokonce i svěží trávník je spíše nepřirozený, takže trávník sice sestřižený, ale ne úplně bujný a hustý padne do nové koncepce mnohem lépe. Za tím účelem bylo nutno eliminovat rigidně vystupující konifery, které v převážné míře vytvářely původní náplň výsadbových ploch a ucpávaly prostor do výše lidské postavy, přičemž jejich tvář byla naprosto stejná po celou vegetační sezonu. Nepřinášely barevnost, nepohybovaly se ve vánku, nelákaly motýlí návštěvníky, nepřinášely téměř žádné příjemné vůně. Dále byly eliminovány ty druhy listnatých keřů s neuspokojivým habitem , které po pár letech na stanovišti vypadaly neupraveně a měly tendenci vytvářet chaotickou a neútulnou změť čehosi bez jakéhokoli přínosu dobré strukturálnosti zahrady. Použita byla naopak nová koncepce výrazných tvarů: 1) hlošiny (česká oliva) zapěstované na multikmeny a vyvětvené do výše postavy člověka umožňují pozorovat jako přes záclonu to, co je za nimi. Je to zajímavější, než kdyby tam jejich siluety nebyly vůbec a mnohem sofistikovanější, než kdyby kmeny byly jednoduché nebo byl ponechán přirozený keřovitý a od báze hustě zavětvený tvar. 2) sloupcovité tvary štíhlých jehličnanů, připomínajících bezezbytku středomořské cypřiše 3) robustní bludné balvany 4) v bylinném patře strukturálně výrazné a celoroční strukturální efekt přinášející tvary juk (Yucca) 5) bochánkovité tvary jistých kultivarů pelyňků, levandulí, svatolin... 6) smělé sošné sloupce jakoby ojíněných divizen (jistý kultivar Verbascum) 7) to vše kontrastující v některých partiích s drobounkými, flexibilními a jemňoučce texturovanými výplňovými perenkami jako mateřídouška (Thymus), rožec (Cerastium), apod. V těch partiích zahrady, kde se pouze prochází a skupiny rostlin jsou míjeny ve větším tempu, a není mnoho času pro důkladné prozkoumání všech jejich atributů, jsem zvolila velice údernou strukturálnost (staccato štíhlých jehličnanů, připomínajících cypřiše a výrazné tvary juk (Yucca) na podkladu z netříděného a přirozeně vypadajícího říčního štěrku spolu s bludnými balvany) při zachování jemné nenápadné barevnosti. Celá tato partie přináší velice uspokojivý celoroční strukturální efekt a v době vegetační sezony navíc překvapivě výrazně kontrastuje s jemňoučkými texturami Cerastium. Štíhlé jehličnany spolu s jukami, balvany a sošnými diviznami vytvářejí dohromady nepřehlédnutelné strukturální drama a spolehlivě navozují atmosféru Středomoří. Koncepce v partiích, které jsou pozorovány ve větším klidu v centrální části zahrady, nabízí reminiscenci olivových hájů tak, jak je známe ze severní Itálie a z Provence. Jsou doplněny zídkami ze světlého, vápenec připomínajícího místního materiálu (opuka). Použité dřeviny i pereny jsou ovšem odolné mnohem tvrdšímu (středoevropskému) klimatu, pokud se týká tvrdosti zimy a odolné srážkovým nepravidelnostem. Skupiny „českých oliv“ (Elaeagnus) v centrální části pozemku vytvářejí v průběhu své dlouhé vegetační sezony nádherný stříbřitý a v době kvetení i delikátně vonící baldachýn pro stříbrolisté pereniální výsadby s vysokým stupněm autoregulace. Hlošiny zde nerostou v zápoji a jsou zapěstovány „na košťátka“, tedy odspoda lehce vyvětveny, proto k podsadbě ze suchotolerantních peren může dostatek světla. To, že rosu, z které rostliny výrazně profitují v období beze srážek, často perenám seberou větve hlošin nad nimi, těmto suchotolerantním perenám nevadí. Barevnost tak, jak je viděna na obrázcích, je rozložena v reálu do velké části celého vegetačního období. „Trávník“ za těchto okolností by mohl docela dobře být vytvářen i květnatou loukou typu „Zelený chodníček“ (travní směs na chudé, suché štěrkovité půdy, na údržbu velmi nenáročná, vytvářející za sezonu jen velmi malé množství hmoty, tedy nizoučká, dobře regenerující po sešlapání), za podmínky počátečního ochuzení povrchu půdy a následného důsledného odstraňování posekané travní hmoty kvůli vytvoření pomínek pro dvouděložné a lehkému potlačení vitálnosti travin. Předpokládám ovšem, že investor upřednostní stávající trávník. Výsadby jsou zamulčovány netříděným okrasným štěrkem, což zaručuje minimální údržbu proti klíčení nežádoucích plevelů a maximální benefici pro teplomilné „středomořské“ rostliny, které ze sluncem nahřátého štěrku profitují dlouho do noci. Geotextilii nelze z důvodu typu použitých rostlin v žádném případě doporučit. Poznámka: na štěrku budou mít šanci vyklíčit pouze stresotolerantní k suchu a chudé půdě druhy vytvářející opět malé množství hmoty, které nebudou mít tendenci zavalit v krátké době kulturní sousedy. Z peren jsou v zahradě použity převážně trsnaté téměř se nešířící semenem a výběžky rostliny, navíc většina z nich je stálezelených, což zajistí celoroční úpravnost i v rámci bylinného patra. Také je zaručena při minimálním správném managementu dlouhá trvanlivost výsadeb v naplánované podobě.