Jste zde

Kuchyňská zahrada

Užitková zahrada

-za určitých okolností je velmi vhodné a žádoucí, aby byla "na očích" , dotvářela design a fungovala esteticky jako nedílná součást zahrady (např. v zahradě venkovské), u některých typů designů je vhodnější užitkovou zahradu držet spíše "bokem", používat ji, ale poněkud ji šikovně pohledově odstínit od zbytku designu, pokud s ním příliš nesouvisí.

Zásada dnešního pěstitele je "hodně muziky za málo peněz"  , tedy v přeneseném významu. Co si budeme namlouvat- hypermarkety nabízí spoustu druhů čisťoučké a obalené zeleniny a ovoce v přiměřené kvalitě za rozumnou cenu, takže naší snahou v zeleninové zahradě je hlavně abychom nedali za chemii víc než bychom utratili při pořizování zeleniny v obchodě. Já však tvrdím, že hlavní význam (částečného) samozásobení zeleninou je především výchovný a psychologický: kdo někdy pěstoval ( a nevzdal) , získá úplně jiný vztah ke kuchyňským surovinám, zdravější stravě , k půdě, získá nepatrně více pokory k přírodě vůbec. Začne si toho všeho jaksi více vážit a často se vkrade myšlenka, že ti naši předci to fakt neměli jednoduché, že aby se najedli, tak se museli na zahradě setsakramentsky otáčet, denně, a kde by sehnali herbicidy a zbraně proti slimákům....  Prostě to nebyla legrace. A to Vám nepobíhají po dvorku slepice a v chlívku nekvičí prasátko či nemečí kozenka.... Tedy jak komu, ale to už se dostáváme jinam, než jsem chtěla.

Vzhledem k tomu, že pozoruji, že se nám částečné samozásobení ovocem a zeleninou opět dostává do módy, ráda bych nadšeným začátečníkům poskytla  několik fajn tipů, aby je první sezóna neodradila. Tedy  pokud nechcete denně ztrácet čas zuřivým zaléváním, okopáváním a domlouváním zelenině, „aby narostla", pak vězte, že míra radosti z výpěstku je přímo úměrná jejich hmotnosti.  Současně s tím vězte, že mrkví světlosti půl centimetru sousedy nenakrknete zdaleka tak, jako oranžovoučkou dýní typu Goliáš, kterou v září neuzvednou ani taťka s mamkou dohromady.

Pěstujte velké věci (ty jsou v obchodech stejně relativně drahé), věci, kterým nevadí, když je denně nezalejete, věci, které neradi slimáci a jiní škůdci. Není nerozumné , pokud Vám to nevadí, časem posunout sortiment ve prospěch drobného i klasického ovoce, se kterým je ve finále méně práce a i je čistější.

Zelenina vhodná pro samozásobení: všechny druhy dýní (Hokkaido, Marina Di Chioggia, Atlantic Giant, -vydrží v chladu až do března), řepa, mangold (sklízíte na špenát až do Vánoc), ředkev rampouch, dobře se pěstují polní okurky a jsou velmi výnosné, narozdíl od rajčat v údolích okurky nechytají plíseň. Z letních zelenin jsou bez problémů hrášek (pořiďte v Semo Smržice ten cukrový, dá se konzumovat i s luskem), barevné fazole , dobře roste na jaře sazená cibule sazečka, bez problémů roste mák, ale to je pro nás dnes spíš do suché vazby, ředkev rampouch je výnosná (kolem půl až kilogramu hmotnosti, sklízíme až do zimy), výborná a nenáročná na péči je cukrová kukuřička, celkem i pór, potěší reveň a když nebudete při pečení šetřit cukrem, zvyknete si na výborný koláč z ní co týden.

 

 Z drobného ovoce lze doporučit : maliny, ostružiny, černý rybíz, muchovník (je jich mnoho druhů), kanadskou borůvku, kamčatskou borůvku. Vyhněte se angreštu, v údolích je mu jedno, že je prodáván jako rezistentní proti americkému padlí a onemocní jím stejně.

 

Hrušky pěstujte jen asijské , jalovec hostící rez hrušňovou je dnes už všudypřítomný.

 

Švestky buď jugoslávské pološvestky nebo pravé švestky z německého šlechtění, ty jsou rezeistentní proti šarce. Pokud se nechce stát otroky zahrady či nemáte zájem získat odznak mladého chemika, vyhněte se révě, švestce domácí a hrušni obecné.

 

Z bylinek existují i jiné fajn kousky než jen všudypřítomná levandule, kterou stejně nezkonzumujete. Prima je libeček (velmi nenáročný a široce použitelný), oregano, tymián, šalvěj, yzop, estragon, a samozřejmě meduňka a máta (i jahodová!)

 

 V zeleninové zahradě platí 3 základní zásady:

1)nešetřete mrvou

2)nešetřete mrvou

3)nešetřete mrvou!